Provádím několik typů výkonu:
Klínovitá resekce:
Tato technika labioplastiky odstraňuje klín ze zadní nebo střední části pysku. Sešitím okrajů rány se celková velikost labia zmenší. Při tomto výkonu je zachován původní okraj pysku a jizva je hlubokou schována. Resekci klínu provádíme nejčastěji, protože efektivně řeší cca 70% stavů.
Obrázek vlevo ukazuje zvětšená malá labia s přechodem na kapucku klitorisu. Odstraněním tkáně ve tvaru klínu (obrázek uprostřed) a sešitím okrajů se výška labia zmenší a vznikne diskrétní jizva ukrytá po straně labia (obrázek vpravo).
Lineární resekce:
Přebytečný okraj labia se prostě odstraní a okraje rány se sešijí vstřebatelným jemným stehem. Tato technika je vhodná u některých typů labií. Zejména tam, kde je okraj nerovný nebo kde jsou přítomné nežádoucí pigmentace.
Obrázek vlevo ukazuje zvětšená malá labia před operací. Při výkonu je odstraněn okraj malého labia tak, jak znázorňuje obrázek uprostřed. Jizvy pak tvoří hranu nového labia (obrázek vpravo).
Kompozitní (složená) labioplastika:
Kompozitní labioplastika kombinuje výše zmíněné techniky. Umožňuje vytvořit skutečně velmi elegantní nízké labium, které vyhovuje současným nárokům v estetice. Někdy je slangově označováno jako „Barbie labioplastika“. (Barbie labia nemá, tak proto… 😊)
Z původního labia se ponechá jen malá část vpředu. Zadní část pak formujeme jako při lineární resekci, do které přišíváme přední část původního pysku. Výsledkem je přirozený přechod labia z oblasti klitorisu do decentní řasy podél vlastního vchodu. Vše je navíc bezpečně schováno mezi velkými pysky.
Obrázek vlevo zobrazuje výchozí stav. Při operaci je odstraněna většina tkáně labia (červená plocha na prostředním obrázku). Výsledkem je jizva znázorněná na obrázku vpravo. Přední část labia a jeho přechod na kapucku klitorisu je tvořena původní tkání, jako je tomu u labioplastiky klínovité. Zadní část labia je pak tvořena jizvou tak, jako je tomu u labioplastiky lineární. Odtud také název „složená- kompozitní“ labioplastika.
Rozšířená labioplastika:
Vychází z některých z výše uvedených technik, ale obsahuje i plastiku kapucky klitorisu. V některých případech je kapucka klitorisu dosti objemná a dominuje celému klínu. Často je kůže po stranách složená v jedné nebo více řasách. Pokud chceme dosáhnou harmonického estetického vzhledu, musím tuto přebytečnou kůže po stranách klitorisu odstranit. Většinou lze dobrého efektu dosáhnout prodloužením řezů v oblasti labií směrem dopředu. Někdy bývá výhodnější odstranit přebytečné řasy ze zvláštního řezu.
„Rozšířená“ labioplastika znamená, že provádíme současně plastiku labia a plastiku kapucky klitorisu. Na obrázku vlevo vidíme výchozí stav. Červená oblast na prostředním obrázku znázorňuje rozsah odstraněné kůže. Na obrázku vpravo je pak přerušovanou čárou znázorněn tvar a umístění výsledné jizvy.
Komplexní modelace (podle prof. Gresse)
Tato technika nám umožňuje ovlivnit budoucí vzhled v mnoha ohledech, včetně polohy klitorisu. Pokud je příliš schovaný, odstraněním obdélníku kůže nad ním dojde k jeho mírnému napřímení. Naopak, pokud je příliš napřímený, odstraněním obdélníku sliznice pod ním dojde k jeho sklopení. Vlastní klitoris nikdy neoperujeme a důsledně chráníme jeho cévní a nervové zásobení.
Obrázky znázorňují tvar řezů (přerušované čáry) a odstraněné tkáně (červená plocha). Odstraněním obdélníků kůže nad klitorisem i pod ním umožníme jeho celkové zanoření a velikostí odstraněné tkáně ovlivníme jeho výslednou pozici.
Plastika kapucky klitorisu
Přebytek kůže po stranách klitorisu často způsobí, že klitoris vypadá zvětšený a nesouměrný. Na jeho vzhled mají vliv genetické faktory a expozice hormonům. Někdy samostatně provedená labioplastika způsobí, že klitoris a kůže v jeho okolí příliš vystupuje. Řešením je odstranit kožní řasy po stranách. Tento zákrok provádíme v místním znecitlivění. Nikdy neoperujeme vlastní klitoris a nedotýkáme se jeho inervace. Provádíme ho samostatně, nebo v rámci rozšířené labioplastiky.